Nezanedbatelný účinek vitaminu D na imunitu je znám už pár desítek let. Do všeobecného povědomí se však tato informace dostává až nyní v souvislosti s epidemií Covid-19. Vitaminem D je označována skupina vitaminů, které jsou rozpustné v tucích a jsou do těla přijímány buď stravou (vitamin D2) nebo se tvoří v organismu účinkem UV záření (pouze vitamin D3). Dále se mění na svou aktivní formu a ovlivňuje mnoho pochodů v těle. Významnými zástupci jsou vitamin D2 a D3. Pro dosažení optimální hladiny vitaminu D v krvi je potřebná alespoň dávka 800 IU ( 20 µg) vitaminu D za den. Rostlinné zdroje vitaminu D2 jsou např. houby nebo avokádo, mnohem významnější a účinnější pro zdraví je však vitamin D3.
Uvádí se, že z potravy získáváme přibližně desetinu doporučené denní dávky vitaminu D3. Nejbohatším zdrojem je olej z rybích jater (tresčích), dále tučné mořské i sladkovodní ryby (losos, pstruh, makrela, sardinka, sleď, tuňák atd.), vepřové sádlo, slanina anebo vaječné žloutky. Zajímavostí je, že žloutky z vajec slepic z volného výběhu mají 4-6 x vyšší obsah vitamin D než od slepic chovaných v klecích. Vejce se v české populaci řadí k nejvýznamnějším zdrojům tohoto vitaminu. Konzumace dvou vajec může zajistit až jednu třetinu potřebné denní dávky.
Nejvýznamnějším přirozeným zdrojem však zůstává slunce, to zajistí 80–90 % denní dávky. Doporučené množství by mělo zajistit 10–15 minut slunění alespoň 3x týdně a vystavena by měla být alespoň ¼ tělesného povrchu bez použití opalovacího krému. Záleží však na fototypu, věku a zeměpisné poloze. V období, kdy je dostatek slunečního svitu (bez oblačnosti a smogu, které snižují efektivitu až o 50 %), získáme kolem 700 IU právě UV zářením. Vitamin D zvyšuje vstřebávání vápníku ze střeva a stimuluje buňky kostní tkáně. Ovlivňuje také hladinu fosforu v krvi a jeho využití spolu s vápníkem při mineralizaci kostí. To vše je nezbytné pro správný růst a vývoj kostí a jejich hojení po zlomeninách. Vitamin D má prokázaný pozitivní vliv na správnou funkci některých buněk imunitního systému, posiluje jeho bariérovou funkci, zajišťuje přirozenou imunitu proti některým onemocněním a zlepšuje protizánětlivou odpověď.
Nedostatek vitaminu D byl zaznamenán v souvislosti s některými srdečními chorobami a s ukládáním vápníku do cévních stěn. Nízké hladiny tohoto vitaminu mohou dále vést u starších osob ke zhoršení paměti a funkcí mozku (Alzheimerova choroba a stařecká demence)
Protinádorové působení bylo prokázáno zejména u nádorů prsu, prostaty nebo tlustého střeva.
Nedostatek vitaminu D v těhotenství je spojován s častějším výskytem alergií a astmatu u dětí. Dětem do 1-2 let věku je vitamin D podáván denně ve formě kapek zejména pro správný vývoj kostí. Bylo zjištěno, že u novorozenců a kojenců podávání tohoto vitaminu výrazně snižuje riziko pozdějšího rozvoje diabetu I. typu.
Závěrem lze tedy dodat, že nedostatek vitaminu D má za následek nejen rozvoj osteoporózy, ale souvisí také s nízkou obranyschopností organismu a rozvojem řady onemocnění, jako je rakovina, nemoci nervového a oběhového systému nebo autoimunitní choroby.